PŘEDSTAVUJEME VÁM... Tomáš Jeleček #18

Do Uherského Brodu přicházíš jako posila se zkušenostmi z druhé ligy. Co pro tebe tenhle přestup znamená a jaké jsou tvé ambice v novém působišti?
Po osmi letech v Kroměříži je to pro mě nová výzva, na kterou se moc těším. Chci být týmu prospěšný jak na hřišti, tak v kabině – věřím, že mám klukům co předat. Ambice zůstávají vysoké: chci vyhrávat, hrát kvalitní fotbal, který bude bavit nejen diváky, ale i nás samotné.

Při přípravném zápase v Kozlovicích jsi se zranil, jak se to stalo? A jak to vypadá s tvou další rekonvalescencí? 
Při srážce se soupeřem jsem si odnesl lehké zranění a po domluvě s trenérama jsem pohárový zápas vynechal. Tento týden jsem se už zapojil s týmem do tréninku.

Jak by ses představil fanouškům, kteří tě zatím znají jen podle jména v sestavě? Jaký jsi typ hráče – a možná i člověka mimo hřiště?
Nesnáším prohry a opravdu nemám rád, když někdo něco vypustí. V tomhle jsem náročný – na sebe i na ostatní. Chci vyhrávat za každou cenu, takže bych se označil za vítězný typ. Na druhou stranu mimo hřiště jsem úplný pohodář. Kluci často říkají, že mě mimo hřiště skoro nepoznávají :-D

Když ses rozhodoval o přestupu, co hrálo největší roli? A co zatím říkáš na týmovou kabinu a atmosféru v klubu?
Těch důvodů, proč jsem se rozhodl právě pro Brod, bylo víc, ale největší roli v tom sehráli kluci, kteří sem přišli. Kabina i celková atmosféra je zatím výborná a všichni už se těšíme, až sezona odstartuje a přijdou ostré zápasy. Právě tam se naplno ukáže, jak na tom skutečně jsme – po všech stránkách.

Pohárové utkání proti Brumovu jsi sledoval kvůli svému zranění jen z lavičky. Jak hodnotíš tento zápas? V čem jsi viděl silné a slabé stránky týmu? 
Zápas to byl od první minuty soubojový bez větších kombinacích s pár šancí po standardních situacích, druhý poločas se hra zpřesnila a vytvořili jsme si 3 vyložené šance které jsme bohužel neproměnili.

Uherský Brod sis v minulosti několikrát vyzkoušel jako soupeř. Jaký dojem na tebe klub tehdy udělal? A co tě nejvíc lákalo na tom stát se jeho součástí?
V Brodě vždycky byli poctiví hráči, kteří na hřišti nic nedali zadarmo. Hlavně na domácí půdě, s podporou fanoušků, to pro soupeře nikdy nebylo jednoduché. A právě tohle byl i jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl jít právě sem. Vím, že tady lidi o fotbal zájem mají, chodí v hojném počtu a věřím, že je budeme těšit výsledky a nasazením.

Vraťme se trochu do minulosti – kde a kdy začala tvoje fotbalová cesta? A co zatím považuješ za svůj největší sportovní úspěch?
Od svých 12 let jsem působil v 1. FC Slovácko, kde jsem prošel celou akademií až do A-týmu. Přes hostování ve FC Zlín jsem se následně dostal do Kroměříže, kde jsem strávil deset let. Mezi své největší úspěchy řadím dvě vítězství v MSFL a stříbrnou medaili z mistrovství Evropy do 19 let v roce 2011.

Každý hráč má své zvyky. Máš i ty něco, bez čeho si den zápasu nedokážeš představit?
Pokaždé si na rozcvičení beru jiné kopačky než na samotný zápas.

Jak se ti daří skloubit fotbal s osobním životem? Co ti pomáhá vypnout a dobít baterky mimo hřiště?
Volný čas nejraději trávím s manželkou a synem. Právě tyto chvíle jsou pro mě nejcennější a nejlépe si u nich odpočinu.

Sleduješ fotbal i z pohledu fanouška? Máš nějaký oblíbený klub nebo ligu, kterou si nenecháš ujít?
Na fotbal v televizi se moc nedívám, ale rád si pustím zápasy týmů, ve kterých jsem dřív působil. Je zajímavé sledovat, jak se posunuly a kdo tam hraje teď.

Kdybys mohl strávit den s jednou sportovní osobností – současnou nebo minulou – kdo by to byl a proč?
Jsem velký fanoušek hokeje, takže pokud mám zmínit českou sportovní legendu, jednoznačně to bude Jaromír Jágr. Zároveň ale hodně uznávám i Boba Divílka – je pro mě velkou inspirací, a to nejen jako sportovec, ale i jako člověk. Takže jednoznačně jeden z nich!