PŘEDSTAVUJEME VÁM... Tomáš Matoušek #21

Do Brodu přicházíš jako posila se zkušenostmi z druhé ligy, navíc ve společnosti dvou spoluhráčů z Kroměříže. Jak by ses fanouškům stručně představil – kdyby ses měl popsat jednou větou?
Kdybych se měl popsat jednou větou, tak jsem univerzální hráč s vítěznou mentalitou.

Jak vůbec došlo k tvému příchodu do ČSK a jak na tebe zatím působí kabina i celkové zázemí v Brodě?
Když to vypadalo, že se v Kroměříži nedohodneme, oslovil mě Šimon Chwaszcz, jestli nechci jít do Brodu. Následně mě kontaktoval trenér Dobeš a pan Hamšík. A když to v Kroměříži nakonec nedopadlo, měl jsem jasno. Velkou roli hrálo také to, že se mnou přišel můj dlouholetý parťák Tomáš Jeleček, který je výborný fotbalista a kamarád. Měl jsem i jiné nabídky, ale já byl rozhodnutý pro Brod. Kabina je super, některé kluky znám ze vzájemných zápasů. Věřím, že vytvoříme skvělý kolektiv, a to nám pomůže i v zápasech. Co se týče zázemí v Brodě, tak mi nic nechybí.

Tvůj debut po návratu se odehrál v Kozlovicích, kde jste vybojovali těsnou výhru. Jaký máš z toho utkání dojem a jak se ti zatím hraje v novém týmu?
Jsem rád, že jsme zápas zvládli. Herně tam ještě byly nějaké nedostatky, ale jsme spolu krátce a bude to jen lepší. Každopádně je důležité, že jsme vyhráli, abychom se dostali do herní pohody.
V neděli vás čeká ostrý start v poháru na půdě Brumova. S jakými ambicemi a očekáváními do toho zápasu jdeš?
Co se týče cílů – je to jednoduché: chci vyhrávat a postoupit.

Proti Brodu jsi dřív často nastupoval jako soupeř. Jaký dojem na tebe klub tehdy dělal? A co tě lákalo na tom stát se jeho součástí?
Vybavuji si, že Brod byl vždycky nepříjemný soupeř, hlavně na domácím hřišti. Velkou roli při mém příchodu sehráli trenér, pan Hamšík, Šimon Chwaszcz a Tomáš Jeleček.

Jako obránce máš v MSFL na kontě úctyhodných 31 branek. Vybavíš si nějaký gól, který se ti zapsal do paměti jako hodně netradiční nebo zábavný?
Asi nejsem moc zábavných a netradičních gólů moc nedal. Možná ten poslední proti Slovácku, kdy jsem ze 40 metrů přihrával Šimonovi po zemi do vápna a míč skončil až v bráně.

Přibliž fanouškům svou fotbalovou cestu – kde to všechno začalo a které momenty považuješ za nejdůležitější nebo největší úspěchy?
Jako žák jsem začínal v Morkovicích, následně jsem přestoupil do Kroměříže, kde jsem se dostal až do mužů. Po dvou sezónách v mužích jsem přestoupil do Třince do druhé ligy, kde jsem byl pět let. Poté jsem se vrátil do Kroměříže, kde jsem hrál až do teď, s roční pauzou v Hulíně. Mezi mé úspěchy patří tři postupy do druhé ligy a semifinále Českého poháru.

Když zrovna nejsi na tréninku nebo v zápase, co tě nejvíc baví? Čemu se rád věnuješ ve volném čase?
Ve volném čase se věnuji rodině – mám dvě dcery a ty dají zabrat. Také jsem znovu začal rybařit, u vody si krásně vyčistím hlavu.

Máš nějakou osobní rutinu nebo pověrčivý rituál, kterým se připravuješ na zápas?
Rituály a zvyklosti samozřejmě mám, ale ty neprozradím – třeba si jich fanoušci sami všimnou.

Díváš se na fotbal i jako fanoušek? Která soutěž nebo klub tě nejvíc baví sledovat?
Rád se dívám na fotbal, ale nejsem velký fanoušek žádného konkrétního klubu. Mám týmy, kterým fandím víc, a jiné, kterým méně.